Veliké zásoby kvalitního pískovce a dlouholetá sochařská a kamenická tradice vedly v r. 1884 k založení známé odborné školy pro zpracování kamene, první svého druhu v bývalém rakousko-uherském mocnářství. Díky kvalitnímu pedagogickému sboru i školním osnovám poskytoval tento ústav od samého počátku velmi dobré vzdělání a stal se záhy vyhledávaným. Mezi nejvýraznějšími učitelskými osobnostmi spatřujeme např. prvního ředitele školy Viléma Dokoupila, sochaře Mořice Černila a Quida Kociána, architekty Václava Weinzettla, Bohuslava Moravce a Františka Blažka ai řadu dalších. Mezi nejvýznamnějšími žáky školy mužeme uvést např. Jana Štursu, Bohumila Kafku, Quida Kociána, Ladislava Kofránka, Otakara Kubína, Vlastu Prachatickou, Vladimíra Preclíka, z mladší generace pak Kurta Gebauera a Ellen Jilemnickou. Školní budova byla postavena v letech 1890-1891 podle plánu Viléma, rytíře z Dodereru a na počátku 20. století rozšířena přístavbou 2. poschodí podle plánu arch. Františka Blažka. Ohradní zeď školy zdobí sochy osmi významných výtvarníků, působících v Čechách v osmi staletích (Opat Božetěch, Petr Parléř, Matěj Rejsek, Paolo della Stella, Fischer z Erlachu, Ferdinand Maxmilián Brokof, Kilián Ignác Dienzenhofer a Václav Levý), které vytvořil Mořic Černil. Před školou jsou osazena díla nejvýznamnejších žáků školy – Mrtvý Ábel (Quido Kocián, 1920) a Probuzení (Jan Štursa, 1923). V budově sídlila od svého založení v r. 1908 známá Galerie plastik.