Židé se v Hořicích poprvé připomínají v 1. pol. 16. století a v následujících staletích dochází k rozšíření jejich komunity. Největšího rozkvětu dosahuje obec v polovině 19. století, kdy ve městě žilo až 400 židů, obec měla svou synagogu, školu, hřbitov, rabína i pohřební bratrstvo. Dokladem kdysi početného židovského osídlení je barokní synagoga ze 70. let 18. století (první dřevěná synagoga vzniká o půl století dříve) v Tovární uličce, která dnes slouží jako modlitebna Církve československé husitské. Starý židovský hřbitov s cennými historickými náhrobky, založený pravděpodobně již ve 2. pol. 17. století, se rozkládá v severní části města. Nový židovský hřbitov, založený r. 1897 v sousedství nového hřbitova na Gothardě, byl v 60. letech minulého století zlikvidován a zbyla jen původní židovská smuteční obřadní síň (Vilém Štastný, 1900), sloužící dnes civilním pohřbům. Za pozornost stojí původní rezidenční vily židovských fabrikantů (Hirschova, Feuersteinova, Goldschmidtova), honosící se pozoruhodnou architekturou. Jejich současný stav však není dobrý.